Podrobnosti
Stiahnuť Docx
Čítajte viac
Když volám, požádám pomocníka psích lidí, aby nastavil iPhone na velkou hlasitost, aby mě slyšeli jak pomocník, tak i psí lidé. Někdy mluvím o různých věcech. Vždy nemluvím o psích lidech nebo s nimi, ani pro ně, ale i o jakýchkoli jiných věcech, o domácnosti, jídle a užitečných věcech, nebo o věcech pro hospodyňky, například, jak se starat o psí lidi nebo jim koupit teplé deky bez elektřiny. Ano, například existuje teplá deka bez elektřiny pro psí lidi, nebo dokonce i pro lidi. Je to určitá vesmírná kvalita. Takže chcete-li, aby vaši psí lidé byli v teple, nemusíte kupovat elektrické deky. Nedávejte svým psím lidem elektrické deky. Můj pomocník je kdysi koupil, aniž by mi o tom řekl, a když jsem se o tom dozvěděla, řekla jsem: „Ne, ne, ne, odneste to pryč. Je to příliš nebezpečné, protože psí lidé by se mohli omylem vyčůrat na elektrickou deku, nebo by se mohli neustále olizovat, nebo když pijí vodu, voda jim kape všude a přenášejí ji na svou deku. To není bezpečné.“ Tak jsme je odnesli. Řekla jsem jim, ať je odnesou, a teď můžete koupit teplé deky pro psí lidi bez zástrčky. A kromě toho, že jim dáváte studenou vodu nebo i trochu ledu do vody, aby se ochladili, v chladném domě, v zastíněném domě nebo s klimatizací, ventilátory atd., můžete jim také dát chladicí podložku, na které se i vám samotným sedí velmi příjemně, spolu s jakýmikoli dalšími pomůckami, které máte, aby vaši psí lidi měli pohodlí. A můžete-li si dovolit nechat své psí lidi v místnosti nebo ve svém pokoji s velkými průhlednými okny, pak je tam nechte pobývat, protože oni to milují, dívat se ven na stromy, trávu a květiny ve vaší zahradě, nebo bydlíte-li poblíž lesa, v lese či tak něco. Protože psí lidé normálně patří do divočiny. Jsou domestikovaní už od nepaměti – v historii je to velmi, velmi dlouhá doba. Zvykli si na život po boku lidí. A i dnes, když žijí v bytových domech nebo v bytech, rádi by se dívali na krajinu, pokud to jde. Takže máte-li takovou světlou, prosvětlenou místnost, dejte jim ji, alespoň přes den, kdy jsou s vámi, aby mohli vidět ven – na oblohu, slunce, stromy nebo dokonce na lidi, kteří se venku procházejí. Když si nemůžete koupit tuto vyhřívací podložku, teplou matraci, je velmi tenká a velmi lehká, nemůžete-li si z jakéhokoli důvodu koupit vyhřívací podložku, můžete použít tyto ohřívače rukou a dát je pod jejich prostěradlo nebo pod jejich deku, zimní deku či zimní prostěradlo, nikoli však přímo na jejich tělo, protože by jim to mohlo spálit citlivá místa, jako je například břicho, kde nemají srst. Tak to dělám pro své psí lidi. I když u nich zrovna nejsem, postarám se, aby to všechno měli, cokoliv je možné. A když je příliš horko, a můžete-li si dovolit klimatizaci, tak jim ji pořiďte, třeba jen i dočasnou, například přenosnou klimatizaci. Jsou docela fajn. Když nechcete instalovat opravdovou klimatizaci, vrtat do zdi a tak dále, možná je to příliš nákladné, hlučné a časově náročné. Existují nové typy přenosných klimatizací – ty jsou docela dobré. Tu klimatizaci můžete dokonce umístit ven za zeď nebo za síťovou záclonu a jen protáhnete hadici skrz, aby dovnitř proudil chladný vzduch, a je tam ještě jedna hadice, která odsává teplý vzduch z místnosti a ten prochází klimatizací. Pak je to opravdu chladné. V dnešní době je tedy spousta věcí, za které jsme vděční, že je máme, jsou velmi praktické a dobré. Psí lidé nepotřebují žádný luxus, ale potřebují pohodlí a potřebují se cítit v bezpečí a cítit se milovaní, potřebují mít pocit, že mají domov. A jejich život bude šťastný, přesně tak, jak si přejete, aby byli šťastní. Psí lidi jsou uvnitř krásní. Myslím tím psí, kočičí lidi, ať už si vyberete kterékoli nebo je náhodou adoptujete. Všichni jsou šťastní, že mohou být se svým pečovatelem. Myslí si, že jste jejich maminka a tatínek. Myslím tím ve fyzickém smyslu, ale v duchovním smyslu to vědí. Vědí, kdo jste, vědí, kdo oni sami jsou. Mají jasnější představu o duchovním stavu každého člověka než lidé. Také vědí, s kým jsou a proč s nimi jsou. Budou vám věrní, dokud nás nerozdělí smrt. V mnoha případech jsou dokonce věrnější než manželé nebo nejlepší přátelé nebo lidé v mnoha dalších vztazích. Psí, kočičí, ptačí, kachní, husí, krůtí lidé, ach, stačí si vybrat. Dokonce veverčí, skunčí lidé, všechny druhy zvířecích lidí, o kterých si myslíte, že nic nevědí, že jsou to jen zvířata – ne, ne, ne. Jsou to velmi důstojné bytosti a inteligentní bytosti. Většina z nich k vám přichází nebo si vás záměrně vybírá, protože mají poslání: buď vás chránit, milovat, uzdravovat, poskytovat vám útěchu a pocit lásky, nebo přinášejí do vašeho života úspěch a pozitivní změny do vašeho životního systému. Zvířecí lidé dokážou mnoho věcí. Jenomže fyzicky nejsou tak schopní jako lidé, ale neviditelně, duchovně a uvnitř jsou pro lidi velkou pomocí, pokud se o ně někdo dobře stará. Takže když se někdo o psí lidi špatně stará, je k nim krutý nebo je týrá a tak dále, ach, ti si vůbec neuvědomují, jaké mají štěstí, že mají vedle sebe zvířecího člověka. Protože zvířecí lidé jsou velmi, velmi mocní. Když máte psychické schopnosti, uvidíte to. Způsob, jakým neviditelně působí za fyzickým tělem je úchvatný, prostě neuvěřitelný. Dokážou dokonce rozeznat, kdo je kdo, protože umí číst aury, umí číst energii, což mnoho lidí nedokáže. Ať se děje cokoli, přinášejí štěstí do lidských životů, jsou věrní a pomáhají vám mnoha různými způsoby, o kterých byste si přáli vědět. Nikdy by se nechlubili tím, jakou laskavost pro vás udělali. Je toho tolik, zvířecí lidi, dokonce i ti žijící ve volné přírodě, když se náhodou ocitnete v jejich blízkosti nebo se k nim chováte laskavě, budou se o vás také neviditelně starat a chránit vás mnoha způsoby. Zvířecí lidé mohou zmírnit vaše nemoci, zvýšit vaše štěstí, vaši sebedůvěru, dokonce i vaši inteligenci a přispějí vašemu laskavějšímu způsobu života; Když se na ně opravdu naladíte, možná to budete schopni vidět. Ach, mimochodem, také jsem se zeptala svých psích lidí, zda se cítí pohodlněji, když se blíží mír, mír je nadosah a oficiálně možná brzy nastane. Odpověděli: „Ano.“ Ano, jsou šťastní. Proto už nejsou tak přilnaví a nechodí do kouta, ale teď kráčí sebevědomě, běhají a jsou šťastní. Velmi sebevědomí, velmi jistí a šťastní. Mám z nich takovou radost. Mám takovou radost i za mnoho dalších psích lidí, kteří vědí totéž. Před nějakou dobou jsem se zeptala své skupiny psů(-lidí), proč se mnou jsou tak rádi, chci říct, opatrovníci psů(-lidí) se o ně také starají. Každý odpověděl jinak: například YW řekl: „Protože laskavost se těžko hledá.“ TY řekl: „Zachránila jste mi život, patřím Vám.“ SZ řekl: „Protože jste zachránila celou moji rodinu, jste moje hrdinka, miluji Vás.“ A RN řekl: „Jste moje milující, milující přítelkyně,“ atd… Druhých psů(-lidí) jsem se neptala. Myslím, že by řekli podobné věci. Nedávno byl TY velmi nemocný kvůli genetickému problému. Požádala jsem BOHA, aby mi dovolil převzít místo něj jeho karmu, a TY řekl: „Ne, ne, ne, prosím, nedělejte to. Vy už máte velkou karmu světa…“ No, chtěla jsem vám ukázat spoustu rozhovorů mezi mnou a některými Králi, ale stále se mi to nepodařilo. Právě jsem dokončila tisíce fotografií, které už od loňského roku volají o mou pozornost, více než rok ležely uložené v mém fotoaparátu. A nikdy jsem neměla dost času to všechno zpracovat. Občas jsem na tom trochu pracovala, tu a tam, ale teprve nedávno jsem to dokončila. No, vlastně jen některé. Neupravovala jsem je. Jen jsem je zběžně upravila, ale ne úplně. Navíc mě to moc netěší, protože ve fotoaparátu vypadají fotky skvěle a krásně, ale když je přenesu do počítače, abych je poslala dál, a ten počítač je pak pošle do jiného počítače, kde se dokončují pro vysílání, tak už nevypadají stejně. Vypadá to, že mají jen asi 30 % původních barev nebo 50 % původní kvality. A mnohokrát, opravdu mnohokrát, mám chuť to prostě vzdát. Cítím se velmi smutná a zklamaná. To je jeden z důvodů, proč byly fotografie dlouho neupravené. Ale nedávno, před několika dny, před pár dny, jsem dokončila poslední várku. Bylo jich 1 040 či tak něco, plus mínus. Každopádně to bylo víc než 1 000. Byla to poslední várka. Je jich tam stále velmi mnoho. Většinou to trvá tak dlouho, je to spousta fotografií. Nemyslím si, že si na práci stěžuji. Mohla bych chodit a fotit celý den. Nikdy by mě to nenudilo, kdybych mohla objevovat něco nového a krásného. A je to spousta hodin, kdy si mohu dovolit jít ven a fotit, mnoho, mnoho hodin, a vracím se s mnoha sty či dokonce více než mnoha tisíci snímků. Ale nemám na to vždycky čas. Takže mohu-li si to občas dovolit, bude to trvat, na každý den, na dlouhou, dlouhou dobu, dokud pro ně nemám další várku. Photo Caption: „Někteří se zběsile honí a snaží se získat více věcí, ale nakonec přijdou o všechno, včetně života. Jiní tiše rostou stovky let i déle.“
